O projektu
Základní tezí návrhu byla minimalizace nepotřebného, ovšem v mantinelech definovaných místním regulativem. Podmínku sedlové střechy jsme rádi splnili, jelikož se dům nachází v původní rostlé zástavbě a jakýkoliv jiný tvar by v daném prostředí spíše parazitoval. Také proporce domu vychází z původního, který na místě stával. Z důvodu průchodu do zadní části zahrady a jejímu využití v budoucnu jsme se rozhodli celou hmotu odsadit od hranice pozemku a vytvořit tak dostatečný průjezd.
Dům nabízí prostor pro dva až tři obyvatele, kdy manželé naleznou veškerý komfort ve své třetí třetině, v tzv. klidové zóně. Ve druhé, tzv. společenské zóně se soustředí veškerý denní aktivní život. První užitková zóna je kombinací provozů nevyhnutelných pro běžné fungování domu a případný pobyt třetí osoby. Největším benefitem výsledného řešení je absence jakékoliv chodby, tzn. absence jedno účelnému provozu, který by znamenal další zbytečné náklady. Jak zaznělo v úvodu – minimalizace nepotřebného.
Materiály, které dům definují, opět vycházejí z okolité zástavby. Keramika a bílá omítka. Keramika ve formě tašek a místo klasické „zámkovky“ cihlová dlažba. Antracitová okna a dřevěné akcenty materiálové řešení podtrhují a dávají najevo, že dům patří do současnosti i když je minulostí inspirován a formován.
