O projektu
Návrh koncepčně vychází z archetypální formy domu – tedy jednoduché hmoty na obdélníkovém půdorysu se sedlovou střechu v typicky prudším sklonu. Stavba je orientována delší osou rovnoběžně s komunikací (kontext sídla) a v rámci světových stran tak, aby měla optimální proslunění a solární tepelné zisky, a zároveň aby těžila maximum z výhledů a zahrady. Na samotný objekt domu navazují dřevěné prvky zahradního skladu, krytého stání a zastřešení průchodu a terasy.
Důsledkem zadání stavebního programu byla typická situace, kdy užitná plocha prvního nadzemního podlaží převyšuje užitnou plochu druhého. Dům na to reaguje vertikálním otevřením společenské zóny domu do menší galerie.
Nenajdeme zde zbytečné chodby, tmavé kouty či neefektivně využitý prostor. Vše je optimalizováno, aby co nejlépe sloužilo budoucím obyvatelům domu.
Kompaktní zádveří má přímé propojení s technickou místností; následující – účelově pojatý – komunikační kloub prvního podlaží provazuje: menší koupelnu, pokoj, schodiště a společenskou zónu domu. Tento prostor je dále rozšířen do exteriéru skrz velkoplošná prosklení a propojuje obytnou část domu s terasou, zahradním jezírkem a přilehlou loukou.
V rámci druhého nadzemního podlaží je klíčovým prostorem galerie, která mimo komunikaci slouží rovněž jako šatna a pracovní kout. Z ní vstupujeme do ložnice rodičů – největšího pokoje v domě s přímým propojením se soukromou šatnou. Další dveře vedou do podkrovní koupelny s vanou a sprchovým koutem, jejíž prostor je zvětšen díky dvojitému střešnímu oknu. Dispozici uzavírá dětský pokoj nebo ložnice pro hosty.
Prostor pod schody je využit jako sklad nebo spíž; zrcadlo mezi rameny schodiště je zároveň knihovnou.
Materiálově je na domě uplatněna tradiční kombinace teplého dřeva, světlé omítky a nadčasové falcované střechy.
