RYCHLÝ KONTAKT

+420 736 140 140

15.10.2020

VZDUCHOTĚSNOST PASIVNÍHO DOMU – 2. ČÁST

VZDUCHOTĚSNOST PASIVNÍHO DOMU – 2. ČÁST

Jak jsem si již vysvětlili v předchozím příspěvku, vzduchotěsnost je u pasivního domu velmi důležitá. Nyní si vysvětlíme základní řešení neprůvzdušného utěsnění.

Vzduchotěsná vrstva se musí nacházet na interiérové straně konstrukce, v první třetině její tloušťky. Zamezí se tím možnému zhoršení tepelného odporu a kondenzaci vodních par v konstrukci.

Pro zajištění vzduchotěsnosti je nutné:

  • navrhnout vzduchotěsnou vrstvu jako spojitou – bez přerušení
  • navrhnout vzduchotěsnou vrstvu, buď již jako součást stavební konstrukce nebo ve formě fólie
  • navrhnout vhodnou konstrukci bez zbytečně složitých a problematických detailů
  • rizikovým místům věnovat zvlášť zvýšenou pozornost
  • snížit počet prostupů přes vzduchotěsnící vrstvu
  • veškeré prostupy, napojení a perforace (proděravění) kvalitně utěsnit
  • vhodně zvolit kvalitní spojovací prostředky a těsnící materiály kompatibilní s použitým vzduchotěsnícím materiálem

Základem vysoké neprůvzdušnosti je kvalitně propracovaný návrh s předem vyřešenými detaily a použitými materiály.

Zděné stavby

Samotná stěna tvořena z cihelných bloků je značně průvzdušná. Vzduch zde proniká skrz styčné a ložné spáry, případně pero-drážkovými spoji. Vzduchotěsnost zde zajišťuje vnitřní omítka, která musí být provedena spojitě a bez prasklin. Při vysekání drážek pro instalaci rozvodů (zejména elektroinstalaci) musí být tyto drážky omítnuty, případně použity vduchotěsné krabice a vypínače se speciálními vzduchotěsnícími průchodkami kabeláže.

Dřevostavby

U dřevostaveb se ve velké míře používá k opláštění nosných konstrukcí desky typu „OSB“ nebo „MDF“, což má mnoho výhod. Kromě toho, že se jedná o velkoformátové dílce a dochází tím k rychlému zakrytí větších ploch, je jejich výhoda také ve schopnosti staticky ztužit konstrukci (zavětrovat). Jejich největším pozitivem je ovšem vzduchotěsnost. Achillovou patou je pak spojení jednotlivých dílů. Spoje jsou opatřeny pero-drážkou, které se musí v opatřit trvale plastickým tmelem, případně přelepit vzduchotěsnou páskou. Tmelem a páskou je pak vhodné opatřit i šroubové spoje, kterými je deska uchycena.

V následujících tabulkách jsou uvedeny vhodné a nevhodné vzduchotěsnící materiály a spoje:

Vhodné vzduchotěsné materiály

Nevhodné vzduchotěsné materiály

  • tvrdé a polotvrdé konstrukční materiály na bázi dřeva (OSB, MDF/HDF, lepené vícevrstvé desky)
  • beton se správným poměrem vody a dalších složek, zhutněný vibrováním, bez prasklin
  • desky z recyklovaného tetrapaku
  • cementovláknité a sádrovláknité desky určené pro daný účel
  • vnitřní omítka na zděné stavbě
  • folie (parozábrana)
  • armovaná lepenka
  • samotná zděná stavba (spáry v maltě)
  • perforovaná folie
  • měkké dřevovláknité desky např. Hobra, Isoplat
  • příliš suchý beton (horší zhutnění a spojitost)
  • příliš mokrý beton (vznik prasklin)
  • desky z tvrzeného polystyrenu
  • pero-drážkové bednění
  • sádrokarton

 

Vhodné vzduchotěsné spoje

Nevhodné vzduchotěsné spoje

  • folie slepené butylkaučukovými páskami příp. i s dodatečným přítlačným laťováním
  • vzduchotěsné lepicí pásky s akrylátovou vrstvou
  • vhodná manžeta (průchodka) pro instalační prostupy
  • izolační pásky, papírové pásky, balicí apod.
  • přelepování masivních konstrukcí bez primeru (adhezivního impregnačního nátěru)
  • spáry vyplněny silikonovým tmelem
  • PUR montážní pěna
  • folie bez slepení přesahů